BLOG O DESIGNU, O FRONTENDU, O HUDBĚ A O ŽIVOTĚ

Nastal čas splnit si další sen

Po šesti letech fungování jako DNB DJ jsem se postupně dostal do fáze, kdy jsem zjistil, že je stále těžší nacházet nové věci, které by mě chytly za koule. To kouzlo se někam vytratilo a já se zase o to víc otevřel ostatním hudebním stylům. A jelikož jsem jsem už od útlého věku brnkal na kytaru, rozhodl jsem si splnit další ze svých snů – hrát v kapele. V dobré kapele. A tohle je jeden z prvních kroků k jeho splnění.

Tenhle blogový příspěvek by měl sloužit jako obšírný inzerát sdělující moji vizi ve snaze zachytit podobně smýšlející jedince, kteří mají stejný sen a také hledají ty chybějící dílky skládanky.

Nuže, zajímá-li vás to, čtěte.

Co se týče žánru / stylu, chtěl bych se ubírat podobným směrem jako Limp Bizkit, Rage Against The Machine, The Qemists, Linkin Park, P.O.D., No Filter nebo třeba brněnští Overhype. Takže dost na texty zaměřený nu-metal, lépe řečeno, rap metal – označení nu-metal mi stejně tak úplně nesedí. Navíc mám hodně rád breakbeat, hip hop i industrial a rád bych aby tam byly slyšet jejich prvky. Hodně sympatický v tomto směru je mi například “It’s going down” vzniklý z kolaborace Mika Shinody z Linkin Park a hiphopového projektu The X-ecutioners. Příklady viz následující youtube playlist (jde to rozkliknout na seznam tracků).

 

 

Zmíněné skupiny nechci kopírovat, spíše podle vzoru výborné knížky “Kraď jako umělec” vzít jen těch pár věcí, které mě zaujaly, inspirovat se ve zvuku, přimíchat je k vlastním nápadu a celé to za tepla naservírovat světu hezky po svém. Chci klást důraz na texty, které mají nějakou myšlenku, smysl, jsou ze života – nechci si hrát na žádné ultratvrďáky a hrotit nějaké pózy, ale spíš dělat show. Masky, převleky, grimasy, hlavně ať je sranda a je to pro lidi nezapomenutelný zážitek, nejen kvůli muzice. Chci abychom byli provokativní a kontroverzní, ale zárověň vtipní. Představuji si chytlavý beat který už sám o sobě s basovou linkou lidem nadzvedne zadky, kór když se do toho přidají ostré kytary, odsekávaný rap a sem tam i klidně nějaký ten zpěv. Jen jsem se doteď nerozhodl, zda by texty měly být česky nebo anglicky. Výhody i nevýhody obou možností jsou asi celkem jasné.

Sám mám poslední dobu hroznou kupu různých nápadů, které se snažím nahrávat seč to jde za pomocí produkčního software Fruity Loops. K poslechu jsou v následujícím playlistu. Jsou většinou šité hodně horkou jehlou, tak to berte v potaz. V playlistu jsou jen “relevantní” věci k tomuhle blogovému příspěvku, nicméně na mém soundcloud účtu najede mé tvorby více.

 

 

Ovlivnilo mě široké spektrum kapel a hudebních projektů ze všech možných žánrů od rocku přes hip hop až po elektronické žánry jako breakbeat, house a drumandbass. Poslouchám toho ale samozřejmě daleko víc, jsem hlava poměrně otevřená. Mezi mé nejzásadnější vlivy patří například Nine Inch Nails, Limp Bizkit, A Perfect Circle, The Qemists, Prago Union apod.

Složení kapely si představuju zhruba v ideálním počtu okolo šesti lidí. Jeden nebo dva kytaristi, basák, bubeník, rapper a klávesák/DJ v jedné osobě. Ale vyšší počet samozřejmě proti ničemu není – např. více navzájem se doplňujících rapperů apod. Hlavně si musíme sednout jako lidi. A být tak trochu hovada. Hulit, chlastat, žrát drogy, šukat a žít pro hudbu – žít si podle svého, tak trochu mimo systém. Mít životy, o kterých se dají vymýšlet texty. Mít vizi, chtít něco dokázat a něco pro to dělat.

Napadlo mě dokonce i jméno projektu. Hrozně se mi zalíbilo sousloví Weekend Warriors, které mě napadlo o jednom z mnoha “party hard” weekendů v naší alkorezidenci. Je to krátké, hravé, chytlavé a vidím v tom hezkou symboliku, jakousi paralelu s mým reálným životem. Navíc dvě dvojité véčka jsou krásný materiál pro stylové logo a merch.

A abych řekl také něco o sobě – moje hudební historie začala několika roky flétničky v ZUŠce následovanými několika roky klasické kytary. Elektriku jsem si koupil až o hodně později, na vysoké škole. Mezi tím jsem se stihl zmíněných 6 let věnovat DJingu a produkci elektronické hudby. Poté, co jsem ale objevil Guitar Rig a jeho možnosti, a to mi doslova otveřelo nové obzory na poli kreativity. Moje výbava momentálně čítá elektrickou kytaru Cort EVL K5 (dle mého gusta podlaněná do drop b alá Wes Borland z Bizkitů) v kombinaci se zvukovou kartou Native Instruments Komplete Audio 6 zapojenou do laptopu, na kterém běží Guitar Rig 5 – software v podstatě emulující veškeré možné kytarové efekty v prvotřídní kvalitě. A samozřejmě nesmím zapomenout na pár studiových monitorů Mackie MR5, bez kterých bych toho moc neslyšel, a také na sluchátka Sennheiser HD-25, když nechci, aby mě slyšeli ostatní. Krom toho mám ještě jakousi elektrickou šunku ze starter packu za dva a půl litru, o které je škoda mluvit, a jednu španělu. A víc o sobě vám milerád řeknu někde u piva či u brka.

Prostory zatím bohužel nemám. Ale když se chce, všechno jde. A víc hlav víc ví, takže tohle si nechávám až na moment, kdy bude s kým tu zkušebnu řešit.

Líbí se vám moje myšlenka? Žijete hudbou, chcete se obklopit lidmi se stejnou vášní, společně to někam dotáhnout a mezítím si užít spoustu srandy? Ozvěte se mi prosím. Dáme to dohromady a třeba uděláme i nějakou tu dírku do světa.

Kontaktovat mě můžete buď pomocí komentářů pod příspěvkem nebo pomocí kontaktního formuláře na microsite, kterou jsem vytvořil speciálně k prezentaci mého nápadu a kterou se rozhodně vyplatí nepropásnout. Více kontaktů případně najdete na mém osobním rozcestníku pavelantolik.cz nebo zde v sekci “O autorovi“. Vyberte si sami a ozvěte se. Rád na to pivko zajdu!